Tááák milý zlatí, po dlouhé době sme zase měli v plánu uspořádat nějakou akci, na které by se mohlo sejít trochu víc lidiček. Jasné, vše se domluvilo na středu 26.3.2008 ve Znojmě, páč druhý den nám začali velikonoční prázky a účast přislíbilo docela dost lidí. Jenže najednou padla středa a asi5 lidí najednou řeklo, že nepůjdou z důvodů finančních nebo rodinných. Fajne no, docela nás to naštvalo, ale tak co už, vystačili jsme si v počtu ve kterém jsme se nakonec dali dohromady =).
Takže pěkně od začátku......
Účastníci této akce byli Já (Martička), Verča, Monča, Věrka, Ondra (jen na první zastávce), Hany a David (oba na třetí zastávce) a pak taky náš řidič Michal a nakonec jeho jakýsi úplně ožralý spolupracovník z Kravska - Jarda ( tedy pokud si dobře pamatuju)... :))
První stanoviště - Praha
Tam sme se sešli v pěti.. Já (Martička), Monča, Verča, Věrka a Ondra. Bylo naplánovaný, že si dáme nějakou večeři, někteří z nás pivečko a pak se postoupí na další zastávku. Dali jsme si tedy každej pizzu dle vlastních chutí, něco k pití, poklábosili a pak se kolem půl desáté rozloučili s Ondrem, který musel odjet z důvodů, že šel druhý den do práce. No ale tak v pohodě, rozhodli sme se, že další zastávku provedeme v Chevignonu, že si půjdeme trošku zařádit mezi děti základní školou povinné.
Druhé stanoviště - Chevignon
Dalo se to čekat, že tam budou, když bylo volno, ale na můj vkus tam byli až moc mladí, páč sme si tam připadali tak divně, až když to přeženu, tak staře.. Tam sme potkali, tedy spíš Věrka, svého "bráchu" Pavla, kterého sme využili v tom, že sme mu dali bundy na hlídání (chudák, ani neprotestoval) :) ..Pak sme tedy šli na nějakého toho panáka na rozjezd. Vystáli jsme si mega dlouho frontu na baru a ještě po nás chtěli občanky (tak pak tedy sme si připadli trošku mladší aspoň no), a poté pokračovali směr parket, kde hráli nějakou písničku, která se nám zrovna líbila. Na této zastávce jsme vydrželi kupodivu dlouho nějak do půl jedné a pak se rozhodli, že se posuneme na naši další zastávku.
Třetí stanoviště - Pajzl
V již značné náladě sme na sebe nasoukali bundy a opustili chevignon a vydali se parkem do Pajzlu. Když sme tak šli, tak nám cesta nějak neubíhala, proto jsme si začali i dokonce zpívat a nechtějte vědět, co to bylo za písničky =). Po chvíli motání se parkem a kolem kruhového objezdu, jsme dorazili na místo, kde jsme čekali, že potkáme někoho známého. Nemýlili jsme se, potkali jsme tam Davida s Hanym a jelikož si nebylo kam sednou, tak sme si prostě za nima a ještě za nějakýma dalšíma týpkama sedli. Chvíli jsme tam s nima popíjeli šampus s jahodovým džusem, pak to šlo ještě přes colu s rumem a skončilo to vodkou s džusem. Málem bych zapomněla, že tam s námi byl i náš bývalý spolužák Šišťa :) . Během našich rozhovorů a různých jiných blbostí čas ubíhal a Věrce se pomalu chtělo už domů, že už to na ni bylo asi moc. Verči zase pro změnu něco neudělalo dobře na žaludek (zjevně to byla naše večeře - pizza) a tudíž to poté dopadlo tak, jak to dopadlo a my opouštěli Pajzl s tím, že asi bude nejlepší doprovodit Verču...Páč už bysme tam byli asi sami, jelikož kluci se rozhodli kamsi přemístit, ale bez nás...svině... =) No nevadilo, před pajzlem si vzala věrka taxíka i přesto, že se bála s ním jet sama, nám jen oznámila, že se zeptá jestli ji hodí, pak sme jen viděli jak nasedá a najednou Věrky nebylo, prostě bez rozloučení se zbalila a byla fuč..Tak co už no.. Nedivím se jí, byla "ospalá". Po tom, co jsme viděli, jak naše kamarádka Verča neovlládá vůbec své nohy, sem se jí já a Monča uchopila a rozhodli jsme se, že zajdeme do hospody "U čerta", kde dělá Michal, aby Verču hodil domů, protože sme se báli ji posadit v tomto stavu na vlak.Tak tedy přes dlouhou a velice náročnou cestu, při které Verča kdesi vytrousila svoji kabelku, kde měla "jen" peníze, mobil, foťák a kdoví co ještě, tak šel za náma naštěstí Hany se Šištěm a tu kabelku někde našli a vrátili jí ju. No byl to mazec, protože já ani Monča sme neviděli že ji ztratila. Cestou sme se skoro taky počůrali smíchy, páč poslouchat ty Verči haluze byl mazec. Nakonec jsme byli ještě takový svině, že sme Verču pustili a nechali ji jít kousek samotnou, ale to jsme si po chvilce rozmysleli a chytili ji zpět, protože jako udržet se a smíchy se nepočůrat by fakt nešlo z toho jak chodila a neovládala se...
Čtvrté stanoviště - hospoda "U čerta"
Došli sme tam a zjistili jsme, že Michal musí končit až v pět hodin a bylo teprve něco kolem třetí a nemohli sme tam jen tak zůstat sedět, tak tedy jsem rozhodla, že Verču vyvětráme a zajdeme si na Aralku na bagetu a tou velkou procházkou se Verča probere a vzpamatuje. A nemýlili jsme se. Než sme tam došli, tak Verča už byla tak nějak v pohodě. Dali jsme tedy bagetu a rozhodli, že Verča nakonec pojede vlakem domů. Zavolala jsem taxíka, ten nás hodil na nádraží a i přesto, že Verča měla pořád nějaký námitky tak sme ji tam vysadili a řekli, že pojede vlakem. Jako chvilku sme měli strach aby se jí něco nestalo, ale to, co sme zažili potom nás na ten strach nenechalo ani pomyslet. Vrátili jsme se tedy za Michalem do hospy, s tím, že nás hodí domů. Jo tak sme tam s ním tak chvíli seděli a kecali až už bylo načase jet. Řekl nám, že ještě hodí nějakýho svýho kolegu domů, do Kravska. Tak tedy proč ne sme si řekli. Ale to sme nevěděli co to bude za kretýna. Nasedl za náma do auta - seděl jako vedle řidiče, ale během chvilky se přesunul za náma dozadu a snažil se o jakýsi osahávání bo jak tomu říkal. Tak sem mu okamžitě dala ruku do pryč a řekla mu ne zrovna slušně ať na mě laskavě nehrabe bo mu jednu natáhnu ( i když nevím, vypadal, že má víc síly :o)) ale asi i tak bych mu pleskla no.. Celou cestu do Kravska nás tam otravoval a když sme ho poslali do p*če, páč se to jinak nedalo tak se nasral a sedl si zpátky dopředu. No Michal z toho měl ohromnou srandu (však si to sním ještě vyřídím), ale jako ten magor ožralej, byl fakticky idiot. Se tam pak nasral a otevíral dveře za jízdy.. Dveře, u kterých jsem seděla já a myslím, že kdybych neseděla vedle Monči a nechytla se jí, tak sem někde na silnici rozplesklá jak žába.. No magor prostě. Dojeli sme tedy do Kravska a ten blbec řekl že neee že pojede do Slupu, tak se tedy Michal otočil a jel směr domů. Cestou sme ještě zažili a slyšeli několik nadávek na náš účet ale ne že bysme si to nechali líbit. Díky bohu moje výstupní stanice u Mexika už byla co nevidět a já se zbavila toho debila.. Nakonec tedy bylo něco kolem 5:45, když sem se dostala domů. Prostě taková akce, byla úplně parádní až na ten konec, kdy nám šlo chvíli o život snad :o)
Doufám, že si to za nějakej čas zopakujem zase v tomto složení nebo i ve větším to už je jedno.. ;)
Takže pěkně od začátku......
Účastníci této akce byli Já (Martička), Verča, Monča, Věrka, Ondra (jen na první zastávce), Hany a David (oba na třetí zastávce) a pak taky náš řidič Michal a nakonec jeho jakýsi úplně ožralý spolupracovník z Kravska - Jarda ( tedy pokud si dobře pamatuju)... :))
První stanoviště - Praha
Tam sme se sešli v pěti.. Já (Martička), Monča, Verča, Věrka a Ondra. Bylo naplánovaný, že si dáme nějakou večeři, někteří z nás pivečko a pak se postoupí na další zastávku. Dali jsme si tedy každej pizzu dle vlastních chutí, něco k pití, poklábosili a pak se kolem půl desáté rozloučili s Ondrem, který musel odjet z důvodů, že šel druhý den do práce. No ale tak v pohodě, rozhodli sme se, že další zastávku provedeme v Chevignonu, že si půjdeme trošku zařádit mezi děti základní školou povinné.
Druhé stanoviště - Chevignon
Dalo se to čekat, že tam budou, když bylo volno, ale na můj vkus tam byli až moc mladí, páč sme si tam připadali tak divně, až když to přeženu, tak staře.. Tam sme potkali, tedy spíš Věrka, svého "bráchu" Pavla, kterého sme využili v tom, že sme mu dali bundy na hlídání (chudák, ani neprotestoval) :) ..Pak sme tedy šli na nějakého toho panáka na rozjezd. Vystáli jsme si mega dlouho frontu na baru a ještě po nás chtěli občanky (tak pak tedy sme si připadli trošku mladší aspoň no), a poté pokračovali směr parket, kde hráli nějakou písničku, která se nám zrovna líbila. Na této zastávce jsme vydrželi kupodivu dlouho nějak do půl jedné a pak se rozhodli, že se posuneme na naši další zastávku.
Třetí stanoviště - Pajzl
V již značné náladě sme na sebe nasoukali bundy a opustili chevignon a vydali se parkem do Pajzlu. Když sme tak šli, tak nám cesta nějak neubíhala, proto jsme si začali i dokonce zpívat a nechtějte vědět, co to bylo za písničky =). Po chvíli motání se parkem a kolem kruhového objezdu, jsme dorazili na místo, kde jsme čekali, že potkáme někoho známého. Nemýlili jsme se, potkali jsme tam Davida s Hanym a jelikož si nebylo kam sednou, tak sme si prostě za nima a ještě za nějakýma dalšíma týpkama sedli. Chvíli jsme tam s nima popíjeli šampus s jahodovým džusem, pak to šlo ještě přes colu s rumem a skončilo to vodkou s džusem. Málem bych zapomněla, že tam s námi byl i náš bývalý spolužák Šišťa :) . Během našich rozhovorů a různých jiných blbostí čas ubíhal a Věrce se pomalu chtělo už domů, že už to na ni bylo asi moc. Verči zase pro změnu něco neudělalo dobře na žaludek (zjevně to byla naše večeře - pizza) a tudíž to poté dopadlo tak, jak to dopadlo a my opouštěli Pajzl s tím, že asi bude nejlepší doprovodit Verču...Páč už bysme tam byli asi sami, jelikož kluci se rozhodli kamsi přemístit, ale bez nás...svině... =) No nevadilo, před pajzlem si vzala věrka taxíka i přesto, že se bála s ním jet sama, nám jen oznámila, že se zeptá jestli ji hodí, pak sme jen viděli jak nasedá a najednou Věrky nebylo, prostě bez rozloučení se zbalila a byla fuč..Tak co už no.. Nedivím se jí, byla "ospalá". Po tom, co jsme viděli, jak naše kamarádka Verča neovlládá vůbec své nohy, sem se jí já a Monča uchopila a rozhodli jsme se, že zajdeme do hospody "U čerta", kde dělá Michal, aby Verču hodil domů, protože sme se báli ji posadit v tomto stavu na vlak.Tak tedy přes dlouhou a velice náročnou cestu, při které Verča kdesi vytrousila svoji kabelku, kde měla "jen" peníze, mobil, foťák a kdoví co ještě, tak šel za náma naštěstí Hany se Šištěm a tu kabelku někde našli a vrátili jí ju. No byl to mazec, protože já ani Monča sme neviděli že ji ztratila. Cestou sme se skoro taky počůrali smíchy, páč poslouchat ty Verči haluze byl mazec. Nakonec jsme byli ještě takový svině, že sme Verču pustili a nechali ji jít kousek samotnou, ale to jsme si po chvilce rozmysleli a chytili ji zpět, protože jako udržet se a smíchy se nepočůrat by fakt nešlo z toho jak chodila a neovládala se...
Čtvrté stanoviště - hospoda "U čerta"
Došli sme tam a zjistili jsme, že Michal musí končit až v pět hodin a bylo teprve něco kolem třetí a nemohli sme tam jen tak zůstat sedět, tak tedy jsem rozhodla, že Verču vyvětráme a zajdeme si na Aralku na bagetu a tou velkou procházkou se Verča probere a vzpamatuje. A nemýlili jsme se. Než sme tam došli, tak Verča už byla tak nějak v pohodě. Dali jsme tedy bagetu a rozhodli, že Verča nakonec pojede vlakem domů. Zavolala jsem taxíka, ten nás hodil na nádraží a i přesto, že Verča měla pořád nějaký námitky tak sme ji tam vysadili a řekli, že pojede vlakem. Jako chvilku sme měli strach aby se jí něco nestalo, ale to, co sme zažili potom nás na ten strach nenechalo ani pomyslet. Vrátili jsme se tedy za Michalem do hospy, s tím, že nás hodí domů. Jo tak sme tam s ním tak chvíli seděli a kecali až už bylo načase jet. Řekl nám, že ještě hodí nějakýho svýho kolegu domů, do Kravska. Tak tedy proč ne sme si řekli. Ale to sme nevěděli co to bude za kretýna. Nasedl za náma do auta - seděl jako vedle řidiče, ale během chvilky se přesunul za náma dozadu a snažil se o jakýsi osahávání bo jak tomu říkal. Tak sem mu okamžitě dala ruku do pryč a řekla mu ne zrovna slušně ať na mě laskavě nehrabe bo mu jednu natáhnu ( i když nevím, vypadal, že má víc síly :o)) ale asi i tak bych mu pleskla no.. Celou cestu do Kravska nás tam otravoval a když sme ho poslali do p*če, páč se to jinak nedalo tak se nasral a sedl si zpátky dopředu. No Michal z toho měl ohromnou srandu (však si to sním ještě vyřídím), ale jako ten magor ožralej, byl fakticky idiot. Se tam pak nasral a otevíral dveře za jízdy.. Dveře, u kterých jsem seděla já a myslím, že kdybych neseděla vedle Monči a nechytla se jí, tak sem někde na silnici rozplesklá jak žába.. No magor prostě. Dojeli sme tedy do Kravska a ten blbec řekl že neee že pojede do Slupu, tak se tedy Michal otočil a jel směr domů. Cestou sme ještě zažili a slyšeli několik nadávek na náš účet ale ne že bysme si to nechali líbit. Díky bohu moje výstupní stanice u Mexika už byla co nevidět a já se zbavila toho debila.. Nakonec tedy bylo něco kolem 5:45, když sem se dostala domů. Prostě taková akce, byla úplně parádní až na ten konec, kdy nám šlo chvíli o život snad :o)
Doufám, že si to za nějakej čas zopakujem zase v tomto složení nebo i ve větším to už je jedno.. ;)
